Ke střelbě jsem se dostala díky bráchovi, který začal střílet. Rodiče mě jednou vzali s ním na trénink a přesto, že se mi moc nedařilo, příště mě vzali znovu. A pak na další a na další, až mě to začalo bavit a už nebylo cesty zpět. Střelba je dnes důležitá část mého života. Dává mi disciplínu, naučila mě vyhrávat, prohrávat a nevzdávat se. Život bez střelby si neumím představit.

Trénováním strávím určitě hodně času, občas na úkor rodiny, školy i kamarádů, ale zatím se dá všechno stíhat. Chci střelbu dělat hlavně pro to, aby mi přinášela radost, ale samozřejmě bych se ráda podívala na velké mezinárodní závody.